Na osvědčeném tábořišti v Hutích pod Třemšínem jsme tentokrát vyzkoušeli neuvěřitelný nový vynález - stroj času. Uprostřed tábora, aby si ho každý mohl prostudovat, se nacházel jeho ovládací panel a my se u něj každý den scházeli, abychom se vydali do další historické etapy. Při prvním pokusu o jeho použití se nám totiž rozbil a jeho součástky se poztrácely po celé časové ose. Bylo tedy na nás, abychom je našli a mohli se vrátit domů.

Nebylo možné ho ovládat, a tak jsme se v čase pohybovali náhodně. Jednou nás po vystoupení z roztočené bílé záplavy stroje času (co vše zvládne hromada prostěradel) čekala Marie Terezie, jindy zase Jan Žižka. Prošli jsme pravěkem, dobou moru i dalekou budoucností a nakonec stroj úspěšně opravili. V naší době je přece jen nejlépe!